Základní pojmy
Konzervace
Jedná se o jakýkoliv postup vedoucí k prodloužení upotřebitelnosti výrobku, který může podléhat mikrobiální zkáze.
Postupy dělíme na fyzikální - teplo, záření, tlak; chemické - konzervační látky; biologické - přítomnost neškodných mikroorganismů, které brání růstu patogenní mikroflory.
Stabilizace
Širší pojem ke konzervaci - brání nejen mikrobiální kontaminaci, ale zabraňuje i jiným typů rozkladů - např. žluknutí.
Konzervační látka
Chemická látka, která brání množení mikroorganismů.
Směs konzervačních látek
Směsi konzervačních látek vytvořené tak, aby při pokud možno nejmenším použitém množství zabránily růstu co nejšišímu spektru patogenních mikroorganizmů.
Patogenní mikroorgamismus
Vir, bakterie, plíseň nebo kvasinka shopné vyvolávat patologický proces v hostitelském organizmu.
Kosmetický prostředek
Přípravek definovaný Zákonem č. 258/2000 Sb. a určený pro péči o zdravou kůži.
Biokosmetika
Prostředek splňující, kromě zákonných požadavků, zvláštní limity pro bioprodukty - viz příručka "Co je BIO kosmetika".
Otázky a odpovědi 1
Je nezbytné konzervovat kosmetické prostředky?
Většinu ano. Představa, že krém, gel, olej nebo roztok aplikovaný na kůži obsahuje látky, které jsou výbornou živnou půdou pro mikroorganismy a přitom není konzervován, je nesprávná. Kosmetické prostředky, včetně bio kosmetiky určené pro dlouhodobou spotřebu (měsíce, roky), obsahují látky, které brání růstu mikroorganismů. Jde zejména o to, jaké prostředky a v jakém množství jsou pro antimikrobiální konzervaci použity.
Proč konzervovat – stabilizovat?
V kosmetice se častěji používá termín "stabilizace" na rozdíl od výrazu "konzervace". Ve smyslu mikrobiologické údržnosti se jedná o synonyma.
Představme si situaci, kdyby kosmetické přípravky nebyly konzervovány. Zákaznice by si aplikovala na sebe při domácí péči například ochranný krém na suchou pleť. Suchou pleť by však mělo i její dítě, které by rovněž vložilo prsty do krému. Nakonec by přišel manžel a rovněž se řádně "natřel".
Troje prsty – trojí možný vstup mikroorganismů do krému. Navíc je přípravek umístěn v teple domu – tedy ideální podmínky pro růst mikrobů. Riziko závažných zdravotních následků je v takovém případě mnohem větší, než riziko plynoucí s možných nežádoucích reakcí na konzervační látky.
Použití konzervačních prostředků představuje ochranu zdraví spotřebitelů. Další neméně důležitou podmínkou ovšem je množství a typ použitých konzervačních látek. V tom se kosmetické značky výrazně liší.
Co není nutné konzervovat?
Několik skupin kosmetických prostředků nemusí být konzervováno. Na prvním místě k ním náleží parfémy, dále deodoranty nebo spreje na vlasy. Přesto bývá u těchto výrobků vysoké procento alergických a dráždivých reakcí v důsledku přítomnosti jiných nebezpečných složek (parfémové alergeny, antiperspirační látky, tužící, kondicionační a fixační látky).
Co nekonzervuje SynCare?
Kromě výše uvedených skupin není nutné konzervovat některé přípravky práškové povahy, které se později ředí vodou. Do této skupiny náleží všechny alginátové masky SynCare a Prášková THERMO maska. Tyto přípravky jsou prosty jakýchkoliv konzervačních látek, ať syntetických nebo přírodních.
Etanol jako Konzervační látka
Zvláštní postavení má v systému konzervačních látek etanol. V kosmetice se používá etanol melasový, získaný v našich podmínkách zpravidla zkvašováním cukerného roztoku z brambor. Etanol má velmi dobré antimikrobiální účinky. Přidáním do kosmetického prostředku pomáhá udržovat jeho čistotu a zároveň působí jako nosič aktivních látek. Nevýhodou je, že jako samostatný konzervační prostředek působí až od koncentrací blízkým 20%. V tomto množství již může při pravidelné aplikaci dráždit a vysušovat pokožku.
Co jsou konzervační látky?
Jedná se o chemické látky nebo směsi chemických látek, jejichž hlavní vlastností je schopnost bránit růstu mikroorganismů v kosmetickém prostředku, popřípadě je zabíjet.
Jak se konzervuje biokosmetika?
Certifikované bio kosmetické přípravky v Evropě nebo v USA obsahují zpravidla přírodní nebo přírodně analogické konzervační látky, které jsou schváleny např. Ecocertem, BDIH nebo NSF. Tyto látky se ve složení často skrývají pod slovem PARFUM. I když je to poněkud matoucí, neoznačují klasický parfém, ale přírodní konzervační látku nebo směs látek, které mají silné antimikrobiální účinky a vedle toho jsou charakteristické typickou vůní. Většina těchto látek je odvozena od silic. Proto slovo PARFUM najdeme ve složení bio kosmetiky SynCare, Lavera, Logona, Dr. Hauschka aj., aniž
by to znamenalo, že přípravky obsahují klasický parfém.
Označení PARFUM bylo těmto látkám přiděleno mezinárodním kosmetickým názvoslovím (INCI) a jeho použití je vyžadováno zákonem.
Typy konzervačních látek
Syntetické – v přírodě se přirozeně nevyskytují.
Přírodně analogické – vyskytují se jako součást látkového složení živých organizmů, ale mohou být vyráběny i synteticky.
Přírodní - vyskytují se jako součást látkového složení rostlin a jsou využívány
pro konzervaci.
Syntetické konzervační látky
Vzhledem k tomu, že jsou nejrozšířenějším, uvádíme u některých z nich podrobnější popis jejich vlastností. V posledních letech nastává opět postupný návrat k parabenům. Na rozdíl od jiných syntetických konzervačních látek mají překvapivě málo alergických reakcí. Moderní směsi parabenů (např. Euxyl K 300 - methyl, etyl, propyl, butyl, isobutylparaben) jsou vysoce účinné a spolehlivé. Parabeny jsou i z těchto důvodu využívány při konzervaci některých léčiv.
Izothiazolinony (např. Kathon, Euxyl K 100) se v minulosti pokládaly za účinnou a nadějnou náhradu parabenů. Mají však vyšší dráždivý potenciál a kromě kosmetických přípravků se používají ke stabilizaci také v čisticích prostředcích pro mytí podlah nebo na mytí nádobí.
Quaternium-15 má velmi dobré antimikrobiální účinky, ale je jedním z nejsilnějších alergenů ze škály konzervačních látek.
Imidazolidinylová urea – účinný konzervační prostředek, ovšem
s rizikem alergií. Navíc uvolňuje toxický formaldehyd.
2-bromo-2-nitropropan-1,3-diol (např. Bronopol) je širokospektrá antimikrobiální látka, avšak opět u ní existuje riziko uvolňování nitrosaminů.
Z dalších konzervačních látek se využívají například: triklokarban,
triklosan, benzylalkohol, chlorhexidin, 3-jodopropynyl-Nbutylkarbamát.
Přírodně analogické a přírodní konzervační látky
Poznatek, že v přírodě se nachází mnoho látek s antimikrobiálními účinky, nebyl žádným tajemstvím ani našim předkům. Strychnin, muskarin, nikotin obsažené v bylinách jsou prudkými přírodními jedy. Mnozí z nás si dnes již neuvědomí, že penicilin je původně produkt plísně Penicllium notatum a teprve později začal být produkován synteticky. Pro použití v kosmetickém přípravku však musí přírodní látka v ideálním případě splňovat několik podmínek: širokospektrá účinnost, nízké dávkování, stabilita, bezpečnost. Bohužel i přírodní konzervační látky mají řadu nevýhod. Typickým příkladem je etanol - viz výše. Rovněž účinné látky z esenciálních silic jsou výbornými přírodními konzervačními prostředky, ale mohou obsahovat řadu alergenních složek.
Trend omezování syntetické konzervace v kosmetice a její náhrada přírodními nebo přírodně analogickými látkami je obecně správný, nevylučuje však zcela některá výše zmíněná rizika.
Vybrané obchodní značky přírodních konzervačních látek: Naticide, Dermosoft, Biopein, Neopein.
| chemický název | INCI název | charakter | riziko |
|---|---|---|---|
| estery kyseliny para(4) hydroxybenzoové | např: Methylparaben, Ethylparaben, Propopylparaben, Butylparaben | syntetický | střední riziko alergií |
| deriváty isothiazolinonu | Chlormethylisothiazolinone, Methylisothiazolinone | syntetický | zvýšené riziko alergií |
| bromo-bromethyl-pentandinitril | Methyldibromo Glutaronitrile | syntetický | vysoké riziko alergii, povolen pouze pro oplachující se prostředky |
| methenamin 3-chlorallylchlorid | Quaternium-15 | syntetický | vysoké riziko alergií |
| methylenbis-hydroxymethyl-dioxoimidazolidin-urea | Imidazolidinyl Urea | syntetický | zvýšené riziko alergií |
| 1,3-propandiol, 2-bromo-2-nitro- | 2-Bromo-2Nitropropan-1,3-Diol | syntetický | zvýšené riziko alergii, riziko vzniku nitrosaminů |
| jodopropynyl butylkarbamát | Iodopropynyl Butylcarbamate | syntetický | riziko alergií u osob senzitivních na jod |
| acetyl-methyl-pyran-dion | Dehydroacetic Acid | syntetický | může mít dráždivé účinky na kůži |
| fenoxyetanol | Phenoxyethanol | syntetický i přírodní (součást např. šalvějové silice) | může mít dráždivé účinky na kůži |
| 1,2- oktandiol | Capryl/Caprylyl Glycol | syntetický i přírodní (součást kokosového oleje) | není známo |
| monoester kyseliny dekanové s glycerolem | Glyceryl Caprylate | syntetický i přírodní | může dráždit kůži |
| Karboxyletoxymethyl-methyl-oxoetyl laurát sodný | Sodium Lauroyl Lactylate | syntetický i přírodní (základ v kyselině mléčné) | není známo |
| kyselina sorbová (kyselina hexadienová) | Sorbic Acid | syntetický i přírodní (obsažena v mnoha rostlinách) | může mírně dráždit |
| kyselina salicylová | Salicylic Acid | syntetický i přírodní (obsažena v mnoha rostlinách) | může dráždit kůži, je zakázána v přípravcích pro děti do 3 let |
| etanol | Alcohol (může být denaturován, pak je označen jako Alcohol Denat.) | v kosmetice se zpravidla používá přírodní | ve vyšších koncentracích pouze může vysušovat a dráždit |
| parciální extrakty esenciálních silic | Parfum | přírodní | vzhledem k vysokému počtu různých prostředků na trhu, nelze jednotně specifikovat |
| esenciální silice | např. Citrus Medica, Limonum Oil, Rosmarinus Officinalis Oil | přírodní | může obsahovat alergeny |
Výčet konzervačních látek není úplný. Tato skupina je předmětem intenzivního výzkumu a stále se rozrůstá.
Konzervační látky, které používá dermokosmetika SynCare, jsou označeny červeně.
Otázky a odpovědi 2
Jsou přírodní konzervační látky více ekologické?
Konzervační látky jsou používány ve velmi malých množstvích a zpravidla jsou dobře odbouratelné v životním prostředí. Zásadní rozdíl mezi syntetickými a přírodními konzervačními látkami v tomto ohledu není.
Lze omezit množství konzervačních látek v kosmetice?
Kromě toho, jaký typ konzervační látky je v kosmetice obsažen, hraje významnou roli jeho množství a také do jakého obalu je přípravek naplněn. Množství musí být dostatečné na to, aby chránilo přípravek po celou dobu jeho doporučené spotřeby, ale současně nesmí překračovat meze, za kterými by konzervační látka mohla představovat riziko pro zdraví člověka.
Obecně lze říci, že méně konzervačních látek může být v kosmetických přípravcích v tubách, jelikož je zde omezena možnost kontaktu s prsty.
Jak udržet svůj kosmetický přípravek co nejdéle mikrobiálně bezpečný?
- Po použití vždy zakryjte přípravek víčkem.
- Přípravek neskladujte na přímém slunečním světle nebo blízko zdrojů tepla. Skladujte jej na suchém chladném místě (nikoliv v mrazu) - pokud je to možné.
- Přípravek nanášejte čistými prsty. Pokud používáte aplikátor, vždy jej následně opláchněte mýdlem.
- Nepoužívejte kosmetické prostředky společně s další osobou.
