Chcete více informací? Zaregistrujte se nebo se přihlaste.
Tento chlapeček má vše pro optimální ochranu před sluncem – vzdušný klobouk, barevné tričko i přes ramena, sluneční brýle, obličej, nožičky a ruce má natřené UV ochranným přípravkem. Má rovněž zajištěný dostatečný přísun tekutin. Jen ta šťáva by neměla být sladká. I tak by na přímém slunci neměl bez přerušení pobývat déle jak 20 minut.
Psychosociální vývoj dítěte začíná po narození a končí adolescentním obdobím, počínajícím obvykle kolem 12. až 13. roku. Z dermatologického hlediska však zvýšené pozornosti věnujeme především období do 6. roku života dítěte, tj. do nástupu školní docházky.
optimální množství SPF přípravku při opalování pro ochranu celého těla
dospělý člověk = 32 g dítě ve věku tří let = 12 g
Všechny tři hlavní složky kůže – pokožka, škára, podkoží – jsou vyvinuty již u novorozence. Tloušťka rohové vrstvy je tenčí, než u větších dětí a dospělých a výrazněji závisí na lokalitě. Nižší je rovněž kvalita rohoviny. Základní vrstva pokožky – stratum bazale – je fyziologicky odlišná u novorozenců a kojenců, na rozdíl od dětí vyššího věku. Proto velmi malé děti snadněji a rychleji reagují na alergenní podněty vznikem puchýřků.
Kolagen je u kojenců do ½ roku života ve větší míře v rozpustné (solubilní) formě (24 %), než je tomu u dospělých (1 %). To znamená sníženou mechanickou odolnost, ale na druhé straně snadnější hojení.
Děti od narození po 4. až 5. rok mají lepší schopnost vázat v kůži vodu, než v pozdějším věku. Dětská kůže tedy může být zdánlivě paradoxně suchá, ale současně dobře hydratovaná.
Krevní cévy nejvíce prosvítají u novorozenců, ale i děti kolem 5. roku života mají běžně kůži růžovější, než je tomu u starších děti a dospělých jedinců. Kůže je více prokrvená, což urychluje reakce, včetně podráždění a alergie.
Mazové žlázy jsou v novorozeneckém období často výrazně stimulovány androgenními hormony od matky. Stav může vyústit až v projevy novorozenecké akné (acne neonatorum). Kolem 6. až 12. měsíce života aktivita mazových žláz klesá a opětovný nárůst nastává až mezi 6. až 7. rokem, nejvýznamněji však s nástupem puberty.
Potní žlázy se aktivují postupně po porodu, avšak celý mechanizmus pocení je plně aktivní až mezi 2. a 3. rokem věku.
Kůže malých dětí reaguje intenzivněji a bouřlivěji na nevhodné vnější podněty. Rodiče zpravidla posuzují daleko citlivěji stav svého dítěte a mohou reagovat i neadekvátně na běžné podráždění. Proto na kůži malých dětí nepatří kosmetika s parfémy, syntetickými barvivy, etanolem, ale také je třeba velké opatrnosti věnovat obsahu esenciálních olejů, které často obsahují vysoké koncentrace alergenů. Platí pravidlo: Jednodušší složení kosmetiky je lepší. Čím méně složek kosmetika pro děti obsahuje, tím snadněji lze odhalit případnou příčinu nežádoucí reakce.
Ve videu se dozvíte, jak se bezpečně opalovat, co je SPF, jaké množství SPF přípravku si na sebe nanést a mnoho dalších informací.
Běžná denní expozice slunečnímu záření (pobyt v dobře prosvětlené místnosti, procházka, kratší hra na hřišti) je zpravidla v našich podmínkách dostatečná pro tvorbu vitaminu D v kůži. Děti do 1 roku života by měly pobývat na přímém slunci minimálně, a pokud je to přece jen nezbytné, je důležité jejich pokožku chránit před účinky především UV, ale i tepelného záření ze Slunce. Kolem 1. roku života se začíná projevovat tak zvaný paradox rychlého hnědnutí. Ten je způsobem zejména dvěma faktory. Děti a pubescenti mají vyšší hustotu melanocytů, než dospělí lidé. Naopak se stářím počet těchto buněk klesá. Druhým faktorem je tloušťka rohové vrstvy, která se s věkem zvyšuje a tvoří přirozenou fotoprotektivní bariéru. Z uvedených důvodů nastupuje pigmentace (s výjimkou velmi malých dětí) u dětí rychleji. To může rodiče zmást do té míry, že omezí používání ochranných přípravků při opalování a ponechají dítě na slunci déle. Tato chyba nezřídka vyústí k závažnému přehřátí organizmu. Navíc vzniklá rychlá pigmentace dětské kůže není dostatečně fotoprotektivní. Především neúplně chrání proti UVA složce, která má prokazatelné mutagenní účinky. Ty se mohou projevit až za mnoho let, často až ve stáří, a nezřídka ve formě nejzávažnější formy rakoviny kůže – melanomu.
Děti s tmavší kůží – v našich podmínkách se jedná o fototypy fototypy III a IV – dosáhnou po několika dnech expozice na slunci tak zvané fotoprotektivní adaptace. Ta by je měla chránit před UV zářením i bez aplikace přípravků s vysokým SPF. Většina dětí v ČR spadá k fototypu I a II, který nikdy nedosáhne fotoprotektivní adaptace. Proto i po zhnědnutí je nezbytná dostatečná SPF ochrana – minimálně SPF 20.
Slunce je nepostradatelný energetický zdroj pro naši biosféru, bez nějž by život na Zemi neexistoval. Lidský organizmus se dokáže relativně dobře bránit krátkodobým účinkům UV záření a postupně tomu pomáhá i pigmentace kůže. V našich podmínkách se lze chránit před UV zářením i bez ochranné kosmetiky, pokud významně omezíme pobyt na přímém slunci a jsme vhodně oblečeni. Taková podmínka je však u hravých velmi mobilních dětí obtížně splnitelná a na dovolené u moře je pro dítě nereálná.
Představa rodičů, že dítě žádný ochranný přípravek nepotřebuje, protože je lepší malé spálení než „chemie“ v kosmetice, je přímým hazardem se zdravím, jelikož UV sluneční záření má vazbu na vznik genových mutací a současně prokazatelně negativně ovlivňuje imunitu.
Mělo by striktně platit: Při dovolené spojené s pobytem na slunci (moře i hory) musí být zajištěna odpovídající úroveň ochrany pokožky před účinky slunečního záření.
Ideál hnědé pokožky je fenoménem dospělých. Opalování je u dětí bezděčné. Současně však děti nemají vědomou snahu se slunci vyhýbat, pokud již délka pobytu na něm překračuje žádoucí míru. Tento fakt je třeba vzít do úvahy, pokud volíme způsob ochrany dětské pokožky před slunečním zářením. Zatímco u dospělých většinou nepřekračuje v průměru délka pobytu na slunci bez přerušení dvě hodiny, u dětí to může být i více jak čtyři hodiny.
Neexistuje racionální důvod, proč by se mělo dítě opalovat. Tvorba vitaminu D, který je nezbytný pro optimální hladinu vápníku v krvi s následným vlivem na mineralizací kostí, je dostatečná i při odraženém slunečním záření. Navíc dětská kůže rychle pigmentuje i v relativním stínu, takže fakticky nehrozí, že se děti vrátí od moře „bílé jako sníh“. Základem ochrany je vhodné oblečení, důležité je především krytí ramen, zad, břicha a hlavy. Samozřejmostí musí být vhodná pokrývka hlavy, nejlépe s lemem, který zabrání dopadu větší dávky UV záření na čelo, nos a uši.
Vždy záleží na délce pobytu, roční době, zeměpisné šířce, přítomnosti odrazu paprsků (vodní plochy), nadmořské výšce (hory) a denní době. Modelovým případem je pobyt u moře v Chorvatsku ve střední Dalmácii. Zejména první 2 až 3 dny dovolené zcela vyloučíme delší pobyt malého dítěte na slunci mezi 11. a 14. hodinou. Používáme stupeň ochrany nejméně SPF 30, ale lépe 50 a 50+ a ideálně voděodolný. Zejména u dětí nesmíme zapomenout natřít i oční víčka, uši, včetně boltců a nos. Ochrannou vrstvu doplníme vždy po koupeli nebo nejdéle po dvou hodinách, a to i pokud se dítě nekoupalo. Na hlavě by měla být pokrývka, která je vzdušná, aby nemohlo dojít k přehřátí, na které jsou mozkové pleny dítěte velmi citlivé. I když se po několika dnech vytvoří u dětí dostatečná pigmentace, neměla by být síla UV filtru menší než 20, což značí střední úroveň ochrany.
Především z důvodu rizika úžehu nedoporučujeme malým dětem na dovolené delší pobyt na slunci (více jak 10 minut bez přerušení) mezi 11 – 14, i když se již vytvořila intenzivnější pigmentace.
Vhodnou ochranou na pláži mohou být slunečníky nebo jinak krytá místa, avšak vždy s dostatečným prouděním vzduchu. V opačném případě hrozí u malých děti riziko úpalu.
Platí stejné doporučení, jako pro dospělé. Ochranné přípravky pro ochranu před UV zářením nanášíme přibližně 20 minut před sluněním.
Tabula doporučené spotřeby ochranného přípravku při opalování u dětí pro ochranu celého těla
Po vytvoření pigmentace, nejdříve však po třech dnech lze celkovou dávku přípravku snížit o třetinu, po dalších čtyřech dnech o další třetinu. Pokud snižujeme číslo ochranného faktoru, nikdy nesnižujeme množství aplikovaného přípravku.
Pro jednu dospělou osobu na 7 denní pobyt v místech, kde se budeme opalovat denně 4 hodiny, je třeba počítat se spotřebou dvou (dítě) a tří (dospělý člověk) balení ochranných přípravků při opalování o objemu 225 ml (např. SynCare SUN PROTECT SPF 20 nebo SUN PROTECT SPF 30). V závislosti na ploše sluněné pokožky, délce opalování, denní době a stupni opálení se dávka snižuje, avšak z praktických uskutečněných testů vyplývá, že je vhodné počítat u moře s minimální spotřebou 2 x 225 ml opalovacího přípravku na dospělou osobu.
Spálení na slunci je zlidovělý výraz pro zánět kůže vyvolaný v důsledku expozice slunečnímu záření. Záleží vždy na intenzitě projevů. Pokud jsou mírné, je vhodné osprchování vlažnou vodou s následnou aplikací hydratačního mléka, ideálně bez parfemace, případně gelu. Mastné krémy a mléka nejsou v této fázi vhodná. Pokud je zarudnutí velmi intenzivní, případně se dokonce tvoří puchýře a dítě je celkově neklidné, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc. To stejné platí při podezření na alergickou reakci. Z dermokosmetiky SynCare lze při mírném stupni zarudnutí dětské pokožky doporučit Hydratační tělový balzám 100% kyselina hyaluronová, který můžeme nanést ihned po koupeli a následně až 3 krát denně.
Použití mléčných výrobků typů jogurtů nedoporučujeme z důvodu hygienické problematičnosti.
Souhrn informací pro rodiče dětí vystavených účinkům slunečního záření u moře
http://www.dermatologie-syncare.cz
připravil: Mgr et Bc. (DH) Petr Svoboda, Ph.D.
recenzoval: doc. MUDr. Jarmila Rulcová, CSc.